Jochovec olšolistý

Velmi nenáročným, přesto nepříliš známým okrasným keřem je jochovec (Clethra alnifolia), který od července do září zdobí drobné, bílé květy sestavené v bílých, příjemně vonících hroznech. Keř dorůstá do výšky maximálně tří metrů a vyhovuje mu pohostinné až stinné stanoviště s dostatečně hlubokou půdou, ideálně slabě kyselou.

 

Yzop lékařský

V bylinkovém záhoně zaujme v období vrcholného léta svými nápadně modrými květy yzop (Hyssopus officinalis). Vytrvalý, až 100 cm vysoký polokeř se přirozeně vyskytuje na suchých, skalnatých středomořských stráních, vyhovuje mu proto plně osluněné, sušší stanoviště – čím větší teplo, tím výraznější aroma jeho listy uvolňují.

Sadec nachový

Kdo má dostatek prostoru v zahradě a zároveň je příznivcem trvalek, určitě by neměl zapomenout na sadec. Tato mohutná trvalka totiž dorůstá výšky až 200 cm a tvoří mohutné, husté trsy lodyh olistěných po celé délce, nesoucích na vrcholu velké chocholíky světle růžové až tmavě fialové barvy (podle kultivaru), které vydrží kvést až do začátku podzimu, kdy se přeměňují na chmýřité nažky.

Ibišek bahenní

Ibišky pěstujeme nejen jako pokojové rostliny, ale také jako venkovní keře či malé stromky. Před několika lety přibyl do druhé skupiny velmi zajímavý druh, ibišek bahenní (Hibiscus moscheutos), polokeř s obrovskými květy dosahujícími kolem 20 cm v průměru. Velmi dekorativní jsou také poupata, proto rostlině určitě odpustíme, že přes zimu odumře až k zemi a na jaře znovu a bohatěji obrazí.

Hortenzie velkolistá

Není milovníka květin, který by neznal a nedovedl si vážiti hortensie, této nezmarné květiny, zdobící okna světnic i zahradu mohutnými květovými koulemi. – Tak uvedl Oskar Smrž povídání o hortenzii velkolisté (Hydrangea macrophylla) ve své knize Dějiny květin před více než 80 lety.

Komule (Buddleja)

Názvu „letní šeřík" vděčí komule za intenzivní vůni květů připomínající tvarem právě šeřík. Komule je však atraktivní rostlinou zahrady také svým vzhledem – její medonosné květy lákají velké množství motýlů, které kolem rostliny poletují jako barevné drahokamy. Doba květu navíc trvá od konce června do října, tedy do doby, kdy už většina keřů odkvetla.

Plamenka

Ke vzpomínce na babiččinu předzahrádku s vysokou starou jabloní neodmyslitelně patří trsy bílých a růžových plamenek, které hlavně večer vydávaly příjemnou kořenitou vůni. Nápadné květy plně vystihuje rodové jméno Phlox, odvozené z řeckého výrazu pro oheň nebo plamen. Botanický rod plamenek je druhově velmi rozmanitý, spadají do něj také nízké letničky a skalničky.

Leknín

Leknín (Nymphaea) je patrně nejznámější vodní rostlinou. Lze ho spatřit v teplých stojatých vodách zalitých sluncem a chráněných před větrem. Jeho plazivý oddenek je pevně zakotven v bahnitém dně nebo vrstvě humózní mírně kyselé rašeliny. Vysazujeme ho v druhé polovině jara a svými různě zbarvenými květy nás uchvacuje od června do září.

Krásenka

Pestré květy volně se pohybující v prostoru. Takový dojem utváří uprostřed léta porost krásenky zpeřené (Cosmos bipinnatus) s jemně zpeřenými čárkovitými listy na lodyhách vysokých až 1,20 m. Semínka této mexické krásky vyséváme koncem května přímo na slunný propustný záhon nebo je předpěstujeme a pak vysazujeme v rozestupech asi 35 cm.

Měsíček lékařský

Měsíček (Calendula officinalis) je nenáročná rostlina, které se daří téměř všude, nejlépe však na slunném místě s úrodnou půdou. V červnu vykvétá na mnoha zahradách, někdy i planě na rumištích. Pro jeho léčivou vlastnost se pěstuje i ve velkém na bylinkových polích.