Fauna na zahradě

Biologické hodiny modřinek

sykora_modrinka_adolf_goebelNa ptačích samičkách si věk vybírá svoji daň tím, že s rostoucím věkem velikost jejich snůšky klesá. Samičky sýkor modřinek (Cyanistes caeruleus) ale mohou tikot svých biologických hodin zajímavým způsobem zpomalit, a to volbou správného partnera, jak tvrdí autoři studie uveřejněné v prestižním vědeckém časopise Oikos. I když existuje řada studií o závislosti plodnosti samic na jejich věku, ornitologové zatím nevěděli, jakou roli zde hrají jejich partneři.

Žabí osazenstvo zahradního jezírka

7048605769_ef184defb8_zV dobře zarostlém zahradním jezírku s mělce vybíhajícími břehy se mohou po nějaké době usadit i různé druhy obojživelníků. Nejčastěji v něm potkáme skokany a ropuchy,  nejotužilejší a nejhojnější z našich žab je skokan hnědý. Po zimování, které může probíhat na souši i ve vodě, vylézá už v březnu nebo počátkem dubna, často ještě na sníh a rychle hledá nádrže vhodné k rozmnožování. Ve vodě, nebo už cestou se skokani spárují do téměř nerozdělitelných objetí a dále skáčí svorně spolu.

Malí, ale nepříjemní

mravenec... přesně takoví jsou mravenci v zahradě. Zatímco v domě svou přítomností určitě nikoho nepotěší, v zahradě nám vlastně zase tolik vadit nemusí. Měli bychom ale vědět, že pokud se přemnoží, dokážou způsobit požerové škody na rostlinách. Především si ale pěstují mšice a chrání je dokonce před jejich přirozenými nepřáteli, protože medovicí vyživují své potomstvo. Kromě komerčně dostupných návnad, které si mravenci nosí do hnízda a postupně se tak sami vyhubí, můžeme zkusit „přemístit" mravenčí hnízdo tak, že jej přiklopíme hliněným květináčem.

Kavka obecná – zvláště chráněný druh

Corvus_monedulaObecně se má za to, že kavek v naší republice pozvolna ubývá a patří proto k silně ohroženým druhům. S touto informací se určitě ztotožní každý, kdo ale neprojíždí například tramvají přes pražské Dejvické náměstí. V některých čtvrtích Prahy kavky vytvářejí velice početné kolonie a při troše štěstí je můžeme pozorovat i v nejrušnějším centru. Kavka je totiž velice adaptabilní druh, dovede si nalézt kdekoliv dostatek potravy a neopovrhne ani odpadky.

Ochlazení zastavilo jarní tahy ptáků

Alauda_arvensis_2Ornitologové už zaznamenali přílet prvních špačků, skřivanů, drozdů zpěvných, konipasů bílých a horských, holubů hřivnáčů a v posledních dnech i bramborníčků a budníčků menších. Jde však o menší počty, než je touto dobou obvyklé. V posledních dnech došlo k náhlému ochlazení v celé severní Evropě a přílet našich ptáků se zpomalil a zastavil. Oproti předchozím rokům jde už o čtrnáctidenní zpoždění.

Podporujte užitečný hmyz

ZlatoočkoOvocné stromy se stávají často oblíbeným cílem škůdců, kteří napadají nejen plody, ale také listy a větve. Pokud chceme proti nim bojovat přirozenou cestou, můžeme pod mladé a nízké stromy vysázet aromatické bylinky, například šalvěj, levanduli nebo mátu, jejichž vůni řada škůdců nesnáší. Vytvořením přírodního koutku v zahradě také podporujeme rozmnožování užitečného hmyzu, přirozených predátorů mšic a dalších škůdců.

Krmítka vystřídají ptačí budky

Příprava na jaroUž koncem zimy jsme přestali přikrmovat pomocníky na naší zahradě, nesmíme na ně však zapomenout ani na jaře. Právě teď nastává největší sháňka po příbytcích. Platí to nejen o ptácích jako jsou sýkory, rehek, červenka či kos, ale i ježci, slunéčka, krásenky nebo škvoři. Ti všichni nám pomáhají bojovat proti škůdcům a měli bychom jim připravit dostatek možností pro ubytování a vyvedení potomstva. Pro ptáky vyvěsíme ptačí budky, ježci vezmou zavděk hromadou suchých větví, slunéčkům a drobnému hmyzu můžeme postavit hmyzí hotel, případně využít některé z nabízených hotových příbytků.

Kdo ničí rododendrony

Sítinovka pěnišníková Foto WikimediaPokud se květní pupeny rododendronů nerozvíjejí, hnědnou nebo odumírají, vyvíjejí se na nich malá černá houbovitá tělíska, která přenáší muška sítinovka pěnišníková. Při pravidelné kontrole na jaře je třeba napadené pupeny odstraňovat, aby se houba nešířila dál. V létě je pak účelné rozmístění žlutých lepových desek, které přitahují samičky a brání jim tak v kladení vajíček. Sítinovka pěnišníková (Graphocephala fennahi) je křís původem ze Severní Ameriky vázaný svým vývojovým cyklem na pěnišníky (Rhododendron).

Více článků...

Strana 8 z 22

« 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 »
 

LUNÁRNÍ kalendář

Data nejsou k dispozici.

Fanděte nám na facebooku
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Doporučujeme

ZK_2017_3DZde v prodeji

  • Banner

Partneři

  • Banner
  • Dřevostavby
  • Banner