Rostlina měsíce
Dřín obecný
Jedním z našich nejužitečnějších a nejkrásnějších keřů je dřín obecný, někdy nazývaný dřín jarní. Ač ho naši předkové pěstovali poměrně běžně, koncem minulého století z některých oblastí naší domoviny téměř zmizel. Napomohlo tomu také jeho kvalitní a houževnaté dřevo, proto je dnes chráněný. Naštěstí si opět úspěšně hledá cestu na výsluní naší pozornosti. Jeho šťavnaté plody, dřínky, patří k nejchutnějšímu drobnému ovoci a z botanického hlediska jsou řazeny mezi peckovice.

Rozkvétá časně zjara mnoha trsy drobných žlutých kvítků na ještě holých větvích, a tak poskytuje v tuto dobu vzácnou potravu včelám i dalšímu hmyzu. V srpnu až září nabírají oválky jasně červenou barvu a lákají tak nejen nás, ale i ptactvo k ochutnání. Plody se sklízejí dostatečně vyzrálé, teprve když začínají měknout a padat. Nejlepší jsou samozřejmě ty čerstvě utržené, ale uchovávat je můžete ve formě šťáv či likérů, nebo zkusit zamrazení. Nepřekonatelnou chuť má dřínová marmeláda. Příjemně sladkokyselá chuť ale není vše, co dřínky nabízejí. Kromě toho obsahují spoustu vitamínů, hlavně C, minerálií, pektinů i dalších zdraví prospěšných látek, jsou léčivé.
Jestliže se rozhodnete dřín začlenit do své zahrady, můžete si jej pořídit buď v původní plané formě nebo si vybrat z několika odrůd velkoplodých naroubovaných šlechtěnců. Planý poskytuje sice plody trochu menší, 2 – 3 cm dlouhé, ale nic jim to neubírá na chuti, naopak.
Původ: Evropa, náš původní keř, oblasti s vápenitým podložím
Růst: 3 – 6 m vysoký keř, lze zapěstovat jako stromek
Květ: březen – duben, malé žluté kvítky v soukvětí
Nároky: slunce – lehký polostín, propustná půda, nenáročný, mrazuvzdorný
Použití: volně rostlé živé ploty, smíšené sady, soliterně
Zvláštnost: jméno má odvozeno z latinského slova cornu = roh, ze dřeva se vyráběly velmi kvalitní a trvanlivé násady, kopí a luky