Rostlina měsíce
Rakytník řešetlákový
Rakytník (Hippophae rhamnoides) je velmi nenáročnou dřevinou, s výjimkou podmáčených půd mu vyhovuje jakékoliv stanoviště na plném slunci. Velmi dobře odolává přísušku i větším mrazům. Keře rostou poměrně volně, do šířky až několika metrů. Rostlina je dvoudomá – vysazovat je třeba vždy samčí a samičí rostlinu (samčí mají větší a hustší pupeny). Začátkem podzimu dozrávají kulovité plody oranžové až oranžovočervené barvy, které na keřích vydrží dlouho do zimy. Tehdy je také nejvhodnější je sklízet – stačí pod keř rozprostřít plachtu a plody setřást. Důvod? Plody jsou měkké, při sklizni na podzim se snadno rozmačkají, a navíc sklizeň komplikují husté trny.
Plody rakytníku jsou přirozenou zásobárnou vitamínu a dalších zdraví prospěšných látek. Obsahují vitamíny A, B, C, D, F, K (potřebnou denní dávku vitamínu C obsahuje jediná bobule rakytníku!), organické kyseliny, cukry, třísloviny a další látky. Podporují imunitní systém, urychlují rekonvalescenci, stimulují činnost jater, plic, trávicího systému, léčí žaludeční vředy, tlumí bolest. Rakytníkové masti se používají při popáleninách, akné a různých kožních potížích. Má prokazatelně protinádorové účinky, organismus čistí od toxických zplodin, pomáhá při revmatismu.
![]()
Aby zůstaly všechny tyto vlastnosti zachovány, je nejvhodnější užívat rakytník bez tepelné úpravy, nejlépe ve formě šťávy. Plody lze uchovat přes zimu v mrazáku.
Rakytník v cukru
Kilogram rakytníkových plodů prosypeme kilogramem cukru, naskládáme do sklenic, povrch zasypeme cukrem, uzavřeme a dáme na dno ledničky. Užíváme postupně syrové plody k přímému konzumu. Po odebrání vždy doplníme horní vrstvu cukru.
Domácí rakytníkový sirup
Tři litry rakytníkových plodů co nejvíce rozmačkáme, zalijeme dvěma litry vlažné vody s lžičkou kyseliny citronové a necháme do druhého dne stát. Směs přecedíme, vymačkáme a přidáme krystalový cukr (na litr šťávy kilogram cukru). Zahřejeme, nevaříme a za stálého míchání necháme cukr rozpustit.














