Suchá zídka pro ozdobu i užitek

Klasická suchá zídka může vyřešit problém se svažitostí terénu v zahradě a nabídne prostor pro celou řadu užitečných drobných živočichů (ještěrky, cvrčci, slepýši aj.). Prostor mezi kameny můžeme vyplnit skalničkami. Důležitý je mírný sklon směrem ke svahu a dobrá drenáž v patě zídky. Jinou formou, obvyklou zejména v Anglii a u nás zatím neobjevenou, je suchý val, který může přejmout funkci oplocení většího pozemku. Tvoří ho dvě suché zídky vzdálené od sebe 1,5 až 2 metry, opět mírně skloněné tentokrát proti sobě.

Posekaná tráva nemusí vonět sousedům

V létě bohatém na srážky a teplé počasí sekáme trávník i několikrát týdně a posekaná hmota se hromadí. Do kompostu se přidává pouze v menším množství, navíc je vhodné smíchat ji s porézním materiálem, kůrou nebo drcenými větvemi, které zajišťují přístup vzduchu. V opačném případě, zejména odklízíme-li posekanou trávu pouze na hromadu, dochází k velmi pomalému tlení a hnití spojenému s nepříjemným zápachem. Tráva se tak rozloží až za poměrně dlouhou dobu a takto vzniklý kompost je příliš bohatý na dusičnany.

Rozmnožování balkonových rostlin

Už koncem léta je třeba myslet na to, kam uložíme balkonové rostliny ve velkých nádobách přes zimu. Čím bujněji rostly v průběhu sezóny, tím větší problém budeme mít s místem pro jejich přezimování. Radikální řešení spočívá v rozmnožení rostlin vrcholovými nebo stonkovými řízky, které bez problémů do podzimu zakoření a na okenním parapetu pro ně bude na rozdíl od velkých rostlin dostatek místa. Ostrým nožem oddělíme vrchol rostliny pod druhým nebo třetím listem a nejspodnější listy odstraníme těsně u stonku. Řízky zapíchneme do substrátu pro řízkování a umístíme nejlépe do východní nebo západní okno. Při teplotě kolem 20°C trvá zakořenění asi dva týdny.

Vratič – pomocník v biozahradě

Vratič obecný (Tanacetum vulgare) se dříve používal pro vyhánění parazitů z lidského i zvířecího těla, přitom jen malé předávkování způsobovalo těžké otravy. Dnes se do takových experimentů pouštět nebudeme, vratič však můžeme s úspěchem využít jako prevenci před nejrůznějšími škůdci. Intenzivně až nepříjemně vonící květy a nať můžeme volně rozložit do záhonu mezi košťálovou zeleninu a brambory – odpudíme tak bělásky, mandelinku a další škůdce.

První výsadba jarních cibulovin

Už v průběhu srpna nám začnou zahradnická centra nabízet cibuloviny pro podzimní výsadbu. Cibule tulipánů, narcisů, krokusů, okrasných česneků, řebčíků nebo modřenců můžeme nakoupit už nyní, dokud je nabídka bohatá a nepřebraná. Nakupujeme raději volně prodejné cibuloviny, výhodná balení v plastových sáčcích mohou obsahovat nahnilé nebo poškozené cibule. Pokud nechceme vysazovat hned, uchováme cibule třeba až do listopadu na suchém, tmavém a chladném místě.

Termokompostéry – superrychlý kompost

Oproti běžné kompostovací hromadě mají termokompostéry řadu výhod. Pokud v nich ukládáme zahradní a kuchyňský odpad podle pravidel, můžeme mít už za osm týdnů hotový mulčovací kompost, který využijeme jako hnojivo nebo přísadu do substrátu. Klasická kompostová zemina zraje v termokompostéru asi rok. Materiál kromě toho v kompostéru nevysychá příliš rychle a rozpadá se rovnoměrněji.

Péče o balkonové rostliny nekončí

Bujně rostoucí balkonovky obalené květy nejsou výsledkem náhody, ale náležité péče. I když jsme při výsadbě přidali do substrátu dlouhodobě působící hnojivo, je třeba už od konce července začít znovu přihnojovat, protože zásoby budou pravděpodobně už vyčerpané. V malých nádobách nemají rostliny možnost sáhnout si kořeny hlouběji do půdy pro živiny a vláhu, jsou tedy odkázány výhradně na naši péči.

Častá sklizeň – jemnější chuť

Ve snaze získat co největší okurky nebo rajčata necháváme často plody na rostlinách zbytečně dlouho a připravujeme se tak o lepší chuť. Právě rajčata, hrách, fazole, cukety nebo saláty chutnají nejlépe, sklízíme-li je mladé. Zejména fazole je třeba postupně probírat každý den a postupně zpracovávat. V polovině července už můžeme sklízet také brokolici – tvoří-li po stranách menší hlávky, na rostlině je ponecháme, protože ještě dorostou. Zeleninu sklízíme pokud možno brzy ráno, dokud je křehká.

Bylinky je třeba sklízet včas

Různé druhy bylinek vyvíjejí aroma v různou dobu, proto je třeba sklízet je s ohledem na jejich vlastnosti. Ideální je sklizeň brzy ráno nebo pozdě večer, důležitější je ale vystihnout správnou růstovou fázi. V zásadě je vhodné nenechat žádné bylinky vykvést, případně květy vyštipovat. Kopr, estragon a máta obsahují nejvíce aromatických látek těsně před rozkvětem, naopak majoránka nebo levandule jsou nejlepší během kvetení. Meduňku, pažitku nebo mátu sklízíme alespoň třikrát ročně, aby vytvořily nové, jemné listy.

Přiměřené mulčování

Vrstva posekané trávy v keřovém nebo zeleninovém záhonu chrání půdu před vypařováním, potlačuje růst plevelů a postupně se přetváří na humus. Všeho moc ale škodí, proto je třeba dodržet při použití trávy z koše sekačky několik pravidel:

• Trávu sekáme až poté, co dokonale oschla od rosy nebo po dešti.

• Posekanou hmotu necháme do druhého dne v tenké vrstvě zavadnout, teprve pak ji použijeme jako mulč.

• Vrstva mulče by neměla být silnější než 5 cm. Při mulčování materiál hodně načechráme, aby do půdy mohl pronikat vzduch.