Jak se co dělá

Rozmnožování pelargonií

09Také pro řízkování oblíbených pelargonií nastává v únoru pravý čas. Pokud jsme rostliny přezimovali na světlém a teplejším místě, většinou je třeba je v tuto dobu seříznout. Pro množení jsou vhodné vrcholové výhony dlouhé asi 10 cm. Odřízneme je těsně nad listovým pupenem a ponecháme jen několik listů. Zapichujeme do substrátu pro množení nebo do směsi kompostu s pískem (1:1). Vhodnější než přímá zálivka po vysazení je postavit květináče do misky s vodou, dokud zcela nenasáknou.

 

Koňský hnůj: Biologické vytápění zdarma

05_Manure_Load_2_001V pařeništi nebo skleníku můžeme už začátkem měsíce začít s přípravou půdy pro novou sezonu. Odstraníme svrchní vrstvu do hloubky asi 50 cm, navezeme asi 30 cm vrstvu čerstvého koňského hnoje a zakryjeme 20 cm zetlelého kompostu. Rozkladným procesem hnoje vzniká intenzivní teplo, které bude vyhřívat časné výsevy. Podobnou funkci jako hnůj splní i směs listí a rohoviny, je ale třeba počítat s několikatýdenním předstihem, protože rozklad trvá mnohem déle.

Aby pokojové rostliny netrpěly nedostatkem světla

Codiaeum_variegatum002Dostatečný přísun světla potřebuje ke správnému růstu většina rostlin. Nároky na světelné podmínky jsou úzce spojeny s teplotou - čím vyšší je teplota, tím více světla rostlina potřebuje.  Problém nastává v zimním období, kdy je teplota dlouhodobě vyšší, ale intenzita světla se snižuje. Nedostatek přirozeného světla není pro pokojové rostliny příznivý.

Trávník v zimě: vstup zakázán!

03_dreamstimeextralarge_1966799Komu leží na srdci bezvadný trávník, neměl by na něj v zimě vůbec vstupovat. Zmrzlá travní stébla se při zátěži lámou, žloutnou a na jaře vznikají nepěkné skvrny. Trávník není chráněn ani pod silnou vrstvou sněhu, protože pod vrstvou ztuženou sešlapáváním trpí trávy nedostatkem vzduchu a vznikají tak ideální podmínky pro šíření plísňových chorob. Šedivé skvrny, které se objevují po roztátí sněhu, sice časem zarostou, ale na vzhledu trávníku rozhodně nepřidají.

Se solí opatrně

02_dreamstimeextralarge_6340587Posypová sůl vadí většině rostlin, škody se však projevují až na jaře nebo v létě zasycháním výhonů nebo odumřením celé rostliny. Zasolením půdy trpí také půdní organismy, nemluvě o splavování soli do spodních vod. Vhodnou náhradou nejen na zahradě jsou inertní posypové materiály, například písek, drobný štěrk nebo drť, které sice nezabrání tvorbě ledu, ale zdrsňují jeho povrch a především šetří půdu. Pokud sníh roztaje, můžeme ze zpevněných ploch posyp zamést a použít znovu.

Více článků...

Strana 7 z 39

« 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 »
 

LUNÁRNÍ kalendář

Data nejsou k dispozici.

Fanděte nám na facebooku
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Doporučujeme

ZK_2017_3DZde v prodeji

  • Banner

Partneři

  • Banner
  • Dřevostavby
  • Banner