Basic HTML Version
v obrazech
18
rozhovor
Kvetoucí ptačí zob intenzivně voní
a přitahuje řadu motýlů
Plody ptačího zobu plně dozrávají
až na konci zimy a teprve pak je ptáci
zkonzumují
jednou z podmínek, které je třeba
zahradě zajistit, aby se na ní usídlili
i drobní živočichové. Navíc, díky
tomu, že u nás původní druhy keřů
rostou už dlouho, je na ně navázáno
mnoho živočichů.
Původní keře jsou například
živnými rostlinami mnoha motýlů.
Jedná se třeba o atraktivního
otakárka ovocného či žluťáska
řešetlákového, jehož housenky se živí
jen listy krušiny a řešetláku, nebo
o našeho „kolibříka“ – dlouhozobku
zimolezovou. U žluťáska lze dokonce
říct, že pokud na zahradě vysadíte
jeho živnou rostlinu, máte téměř
jistotu, že se na ní objeví i jeho
housenky – jen je najít, hrají si
výborně na schovávanou.
Mají původní keře i nějaké nevýhody?
Nevýhodou může být někdy vyšší
vzrůst, takže do menších zahrad
se například líska nebo střemcha
nemusejí vejít. Ostatní nevýhody jsou
relativní – hloh s trny může vadit
na frekventovaném místě, u plotu je
však žádoucí a pro ptáky je zárukou
zabezpečeného hnízdiště.
Které keře patří mezi ty původní?
Jsou mezi nimi druhy běžně známé,
jako třeba bez černý, líska obecná
nebo růže šípková, další keře však
pro nezainteresované představují
prostě „křoví“, například brslen,
krušina, klokoč atd. Celkem jde asi
o 30 druhů.
Podle čeho bychom měli původní keře
na zahradu vybírat?
Já radím vybírat srdcem a nenechat
se omezovat postavením hvězd,
moderními trendy a podobně. Vždyť
ani v přírodě si tyto keře stanoviště
moc vybrat nemohou. Zvolit si je
můžete i podle toho, čeho chcete
docílit a bonusu, který nabízejí. Rádi
byste do zahrady přilákali ptáky,
motýly nebo snad včely? Anebo
chcete sklízet chutné plody, pěstovat
vonné keře či vytvořit přirozeně
vypadající bariéru z vysokých
a nízkých dřevin? Každý druh je
něčím zajímavý, stačí si vybrat, co
potřebujete a co vás bude nejvíc těšit.
Jsou tyto keře náročné na údržbu?
Potřebují řez, ochranu proti škůdcům
a chorobám atd.?
Jako všechny sazenice uvítají i mladé
keře trochu ochrany než zesílí, pak
už ale žádnou pomoc nepotřebují.
V přírodě keřům také nikdo neřekne,
jak mají růst, co mají dělat, když
mají málo či moc sluníčka, že mají
trpět, protože je nikdo neokopal apod.
Nejde o vyšlechtěné křehotinky, které
někdo musí ošetřit, jakmile se na
nich objeví mšice.
A mohou posloužit i při tvorbě
živých plotů?
Ano, původní druhy pěkně zapadají
do krajiny a ploty z nich působí
přirozeně. Živý plot navíc nemusí
být nutně jen z keřů tvarovaných do
„krabic“, spíš naopak – různé druhy
a velikosti keřů nebo odlišný tvar
výsadby dokáže z živého plotu udělat
o hodně více než jen bariéru.
Jaká je cena těchto keřů a kde je
možné je sehnat?
Cena sazenic se pohybuje od 55 do
140 Kč. Ve šťastnějších koutech naší
republiky můžete ještě původní keře
nalézt v krajině a odkopnout si je,
určitě se ale domluvte s majitelem
pozemku. Na internetu lze také nalézt
specializovaný e-shop..
Kvůli návratu původních keřů jste
spoluzaložil i sdružení Pro živou
krajinu. Co je jeho cílem?
Sdružení má za cíl propagovat
především výsadbu původních
keřů a pak podporu přírody blízké
člověku – tedy přírodu ve městech
a v zahradách. Jde o to, abychom
si mohli užít přírodu i v blízkosti
bydliště - vždyť pozorovat kde co lítá
je určitě zábavnější než se dívat do
plotu z tújí...
Děkuji za rozhovor.
Zahrady mají velký potenciál v tom, jak současné
přírodě pomoci. Vždyť plocha dnešních zahrad je větší
než rozloha národních parků.