Basic HTML Version
přímo do půdy plné semen plevelů
a oddenků hluboko kořenících plevelů, když
je možné vytvořit zvýšený záhon, odizolovat
ho od půdy textilií proti prorůstání plevelů
a zaplnit kvalitní půdou odpovídající
nárokům zeleniny? Stačí k tomu pár prken
nebo třeba starých cihel a zvýšený záhon je
na světě!
Jednoduchým experimentem přišel Mel i na
to, že pokud se zelenina nepěstuje v řádcích,
nepotřebuje tak velký odstup a na stejné
ploše lze pěstovat více rostlin. Výhodou navíc
je, že nezůstává žádná volná plocha, na níž
by bujel plevel, a plně zakrytá plocha není
vystavena slunci a větru, takže si uchovává
více vláhy. Rozdělil si zeleninu zhruba do čtyř
kategorií podle toho, kolik prostoru
potřebuje:
l
velmi hodně (odstup 15 cm); např.
brokolice, ledový salát, paprika
l
hodně (odstup 9 cm): např. hlávkový salát,
mangold, měsíček
l
málo (odstup 6 cm): např. keříčkové
fazole, špenát, červená řepa
l
málo (odstup 4,5 cm): např. mrkev,
ředkvička, cibule
To ho přivedlo na geniální myšlenku rozdělit
si čtvercový záhon do mřížky o čtyři krát
čtyřech polích, z nichž každé bude mít hranu
dlouhou 30 centimetrů (odpovídá jedné
stopě, proto square foot gardening) a bude
samostatným „záhonem v záhonu“. Snadno
tak bude moci dodržet požadavky rostlin
a dokonale využít prostor.
Plochu záhonu si rozdělil pomocí latěk
(použít lze i drát nebo provázek), zavlažil
a začal vysévat. Vznikla tak dokonalá
smíšená kultura, v níž se rostliny vzájemně
podporují (například cibule poblíž mrkve
odpuzuje pochmurnatku mrkvovou) a navíc
je zaručen požadavek střídání plodin, které
tolik nevyčerpává půdu a omezuje výskyt
škůdců.
Výsledek Mela překvapil: díky intenzivnímu
využití plochy, snadné péči a pozitivnímu
efektu smíšené kultury získal poměrně bohaté
výnosy. Navíc mohl do sklizeného pole vysít
jiný druh pozdnější zeleniny nebo okrasné
rostliny, takže z jednoho čtverce mohl mít
úrodu dvakrát i třikrát do roka. Jeho úspěchy
nadchly i sousedy v zahrádkářské kolonii
a pěstování ve čtvercích se rychle rozšířilo po
celém regionu. Zkusíte štěstí letos i vy?
n
54
|
ZAHRADA
V OBRAZECH
Kolik prostoru
potřebuje?
Podle toho, do které skupiny konkrétní druh zeleniny
nebo okrasné rostliny patří (viz předchozí strana),
vysazujeme do jednoho pole o velikosti 30 x 30
centimetrů jednu až šestnáct rostlin. Vysazujeme-li
druhy, které potřebují vyvazovat k opoře, respektive
se budou pnout po konstrukci (rajčata, kukuřice,
fazole, hrách), vždy jim vyhradíme místo v okrajových polích tak, aby zbylá pole
ležela směrem k jihu nebo západu a vzrostlé rostliny v létě zbytku záhonu nestínily.
Přednostně k okrajům vysazujeme také velmi vzrůstné druhy, například mangold
nebo paprika.
Plánovač pro zahradu ve čtvercích
V tabulce najdete počet rostlin určených pro jeden čtverec o velikosti 30 x 30 centimetrů:
Bazalka
2
Brambor
2
Brokolice
1
Celer řapíkatý
2
Cibule
9
Cuketa
2
Červená řepa
9
Česnek
4
Čínské zelí
1
Fazole
4
Fenykl hlízový
2
Hrách
8
Jahodník
1
Kapusta kadeřavá
2
Kapusta růžičková
1
Kedlubna
4
Kopr
9
Koriandr
9
Kukuřice
2
Květák
2
Lilek
2
Mangold
2
Mochyně dužnoplodá 1
Mrkev
16
Okurka
2
Oregano
1
Paprika
1
Paprika kozí roh
1
Pastinák
9
Pažitka
1
Petržel kadeřavá
2
Pórek
6
Rajče
1
Rukola
16
Ředkvička
16
Salát
4
Šalvěj
1
Špenát
9
Tuřín
4
Tymián
2
Vodnice
9
Zelí
1
30 cm
30 cm
120 cm
120 cm