Basic HTML Version
51
ZAHRADA
V OBRAZECH
|
Kerblík vonný
(Anthriscus cerefolium)
Rostlinu s vůní podobné anýzu používali už ve starém
Řecku. Kerblík můžeme vysévat na slunné stanoviště už
od března. Při sklizni neseřezáváme rostlinu těsně u země,
aby mohla ještě jednou obrazit.
Listy kerblíku se v kuchyni používají na místech jako petržel. Chutný je
zejména v rajčatovém salátu, přidává se ale i do omáček, polévek, bylinkových
másel a k pokrmům z masa a ryb. Rostlinu přidáváme do jídel až ke konci varu, aby
neztratila chuť.
Pelyněk
(Artemisia vulgaris)
Pelyňku se daří téměř ve všech půdách. Vyžaduje pouze
teplou a slunnou polohu s dostatkem vápna. Pelyněk si
můžeme předpěstovat ze semen vysetých začátkem
jara nebo vysazením jeho oddělků. Dostupná je
i celá řada kultivarů s citrónovým a jiným aroma.
Sušený pelyněk se přidává k tučným pečeným
masům a silným masovým vývarům. V čajových
směsích má významnou roli při léčbě žaludečních potíží. Tepelnou
úpravou se aroma pelyňku plně rozvine.
Šalvěj lékařská
(Salvia officinalis)
Šalvěji neprospívá vlhká půda, proto ji vysazujte raději na sušší místa.
Můžeme si ji vypěstovat z oddělků loňských rostlin nebo ze semen, která
vysazujeme i přímo na stanoviště už od března. Rostlina není zcela
mrazuvzdorná, proto ji na zimu chráníme chvojím.
Sušené listy šalvěje mají silnější aroma než čerstvé. Používají se na ochucení
bylinkového másla, tvarohu a salátů. Šalvěj můžeme přidat k vepřovému,
drůbežímu, telecímu i skopovému masu, ale i do sekané. Je součástí směsi
provensálského koření.