Basic HTML Version
62
v obrazech
v kuchyni
Klasická rostlina každé bylinkové zahrádky
a nejednoho skleníku. Kdo si jednou vyseje kopr do
zahrady, většinou ho bude doprovázet dlouhá léta.
Text
Martin Klíma
|
foto
Dreamstime
nejen na omáčku
Kopr
K
opr je prastarou léčivou
bylinou a kořením pocházejícím
z Přední Asie. Staří Egypťané
jej používali k tišení bolesti,
Řekové jej žvýkali proti škytavce
a Římané pro zjemnění chuti vína.
Ve středověku se dostal kopr do
Evropy a brzy se kolem něj vytvořila
řada pověr: spalovaný sušený kopr
rozháněl bouřkové mrak, na dveřích
do chléva chránil před uřknutím
a v polštáři zase potlačoval chrápání.
V germánských zemích si mladé
dívky při svatebním obřadu sypaly
do bot semena kopru a hořčice,
aby je jejich nastávající vždy
poslouchal a nebil je. Jakkoli
jsou tyto historky úsměvné, léčivé
schopnosti kopru nikdo upřít
nemůže, přesto ho dnes používáme
spíše jako koření.
Kopr je jednoletá rostlina, ze semen
klíčících na jaře vyroste během
Kopr vonný
(Anethum graveolens)
Stanoviště:
slunné až polostiné, ideálně v závětří
Půda:
humózní, propustná
Výsev:
přímo na stanoviště v dubnu, z průběžných výsevů
až do poloviny srpna si zajistíme čerstvé rostliny
Hnojení:
před výsevem zapracovat do půdy trochu
kompostu
Péče:
rovnoměrně vlhká půda (nesnáší trvalé zamokření),
z hustých výsevů protrhat
Množení:
semeny, hojně ze samovýsevu
Sklizeň:
listy a špičky z mladých rostlin, semena
po zhnědnutí
Skladování:
listy zamražené, semena v suchu, temnu a bez
přístupu vzduchu