Page 9 - ZvO_2_2016_web

Basic HTML Version

23
Trvalkové
záhony
Chcete-li založit pěkný trvalkový záhon a udržet si ho bez přehnané péče, zkuste využít přirozeného
chování rostlin. Jejich vlastnosti a způsob života by se měly ve výsadbě doplňovat a vytvořit tak
co nejvíce kompaktní, nezávislý a přitom atraktivní porost.
Text
Zdeňka Zienertová
|
spolupráce
Adam Baroš
|
foto
GAP a Adam Baroš
Trvalkové záhony
se zakládají jen jednou za více let.
Pravidelné ošetřování potřebují hlavně
po výsadbě, časem se intenzita údržby
snižuje, omezit ji ale nelze – bez ní by
záhony zpustly.
Existuje však možnost, jak si
práce maximálně usnadnit: použít
extenzivní trvalky, které se o sebe
víceméně postarají samy, jen je
potřeba je párkrát za rok lehce
usměrnit. Pozor ale, nejde o žádnou
bezúdržbovou výsadbu, jak by se
mohlo na první pohled zdát. Jedná
se o promyšlenou kombinaci rostlin,
které se vzájemně ovlivňují, udržují
porost v rovnováze a jsou zajímavé
květem, barvou nebo texturou během
celého roku.
Jak to začalo
Celý nápad vznikl na konci minulého
století v Německu, kde švýcarští
a němečtí odborníci hledali způsob,
jak vytvořit druhově bohaté
a atraktivní záhony trvalek pro
použití v extrémních městských
podmínkách, tzn. na suchých,
slunných stanovištích s chudou
půdou. Výsledkem byl seznam
doporučených trvalek a cibulovin
(skoro) bez práce
Jak vytvořit
extenzivní
trvalkový záhon
u
plocha alespoň 20 m
2
, aby se
mohly autoregulační vlastnosti
rostlin plně projevit
u
suché a vysýchavé stanoviště,
maximální oslunění
u
půda chudá, dobře odplevelená
u
nepoužívají se hnojiva ani
kompost
u
doporučované směsi obsahují
15–25 druhů trvalek
u
hustota výsadby 9–11 ks/m
2
,
cibuloviny 20–25 ks/m
2
u
po výsadbě zamulčovat
minimálně pěticentimetrovou
vrstvou štěrku
s výraznou schopností autoregulace,
jejich kombinace a postup pro
navrhování a údržbu těchto záhonů.
U nás s německým výzkumem
částečně spolupracovala Botanická
zahrada a Arboretum MZLU v Brně
a volně na něj navázala i průhonická
Dendrologická zahrada.
Doporučené rostliny
Kombinace vhodných rostlin byly
sestaveny podle jejich barvy, výšky
a dalších vlastností, mj. i strategie
přežití. Nešlo přitom o okopírování
přírody, ale vytvoření nového
rostlinného společenstva z převážně
původních nešlechtěných druhů
z náročných lokalit, kde jsou
rychle rostoucí krátkověké rostliny
postupně nahrazovány pomaleji
rostoucími dlouhověkými. Výsadby
byly otestovány a ukázku 25 zdánlivě
nahodilých, ve skutečnosti však dobře
promyšlených kombinací rostlin
najdete například v Dendrologické
zahradě v Průhonicích.
Během pozorování výsadeb se navíc
zjistilo, že díky minimálním zásahům
do porostu se trvalkové záhony stávají
útočištěm motýlů, čmeláků, včel
a jiných živočichů.