Basic HTML Version
Text
Julie Bláhová
|
foto
Dreamstime
61
S
Starousedlíci i zimní hosté
Ptačí druhy, které zůstávají po celý rok v místě hnízdění se
označují jako stálé nebo přezimující. Naopak tažní ptáci,
třeba slavík nebo bramborníček, v zimě odlétají za teplem
na jih a další druhy, například strnad, patří k částečně
tažným, tzn. že na jih odlétá jen část populace. Závisí to
zejména na nabídce potravy ale i dalších okolnostech,
kterým se ptáci přizpůsobují. Vedle mnoha stálých
domácích druhů jsou v zimě k vidění i další ptačí druhy,
které k nám přiletěly ze severu, například brkoslav.
Dostatek energie
Zima představuje pro všechny přezimující ptáky těžkou
zkoušku. Naštěstí jsou mistry v šetření energie – nosí
termoobleky z jemného prachového peří a při velkém
chladu přitisknou křídla těsně k tělu a vtáhnou hlavu,
takže vypadají jako opeřené koule, které nabízejí mrazu
co možná nejmenší plochu. Aby si však v tomto drsném
období udrželi tělní teplotu kolem 40 °C, potřebují
především jedno – dostatek potravy. Co jim však předložit?
Zrnožravci a měkkožravci
Podle typu potravy se ptáci rozlišují na zrnožravé druhy
a druhy preferující měkkou potravu, přičemž mezi oběma
skupinami existují plynulé přechody. Měkké krmení
mají rády červenky, sýkory a pěvušky a stejně jako pro
kosy a špačky jsou pro ně ovesné vločky (nejlépe nasáklé
jedlým olejem), otruby nebo rozinky lákavější než běžné
slunečnicové směsi.
Zrninové směsi upřednostňují spíše zrnožraví ptáci se
silnými zobáky. Pěnkavy, vrabci a strnadi mají rádi
konopná a slunečnicová semena, pro čížky a stehlíky jsou
naopak atraktivní směsi s malými semeny. Všežraví ptáci,
třeba strakapoud a brhlík, se dokážou v zimě přeorientovat
z hmyzu na různá zrna a semena, proto se pro ně hodí
lojové směsi.
Domácí strava
Pokud chcete hladovým opeřencům pomoci, nemusíte jim
krmnou směs kupovat. Můžete ji sami připravit a uspokojit
tak potřeby konkrétních ptačích druhů, které vaše
krmítko navštěvují. Kromě toho budete přesně vědět, co
krmivo obsahuje, resp. neobsahuje. V levné krmné směsi
z obchodu mohou totiž být třeba semena ambrózie, která
vyvolávají u ptáků alergie.
Při výrobě domácího krmiva můžete využít i leccos z vlastní
zahrady. Semena dodají ptákům slunečnice, plané byliny
nebo trvalky a vítanou potravou jsou i sušené bezinky,
dřišťálky, hložinky nebo šípky.
Tuk pro všechny
V zimě musejí ptáci přijímat energii co nejrychleji a v co
největším množství. Proto je pro ně ideální tukové
Na krmítku platí, že čím bude nabídka krmiva pestřejší, tím více
ptačích druhů se k prostřenému stolu dostaví.
Zrnožraví ptáci, jako jsou pěnkavy a vrabci, louskají svými silnými
zobáky slunečnicová semena, obiloviny a bukvice. V jejich
jídelníčku najdete ale i dýňová a olejnatá semena (konopí, máku
a řepky) a ořechy.
Ptáci vyhledávající měkkou potravu tenkým zašpičatělým
zobákem, jako třeba střízlíci, červenky a pěvušky, si s tvrdými zrny
neporadí. Pomůžete jim směsí krmiva s pšeničnými otrubami,
ovesnými vločkami, rozinkami, nadrcenými arašídovými oříšky,
sušeným ovocem a bobulemi divoce rostoucích dřevin – vše
samozřejmě nalámané na velikost odpovídající zobáku. Radost
těmto ptákům uděláte i extra dávkou sušených moučných červů.
Sýkory modřinky, koňadry, brhlíci a datlové na zimu mění své
stravovací návyky a přecházejí z dočasně nedostupného hmyzu
na zrní, ořechy a jiné krmení. Řadí se proto k všežravcům.
Na krmítko naopak nepatří kuchyňský odpad, solené či kořeněné
pokrmy, přepálený tuk nebo čerstvé, tj. nadýmavé pečivo.
Nevhodné jsou samozřejmě i zbytky jídel, protože rychle
plesnivějí a v ptačím žaludku mohou bobtnat.
Pro každého něco