Basic HTML Version
v obrazech
42
Nevýhody a problémy
1.
Potíže spojené s mulčem představují zejména slimáci a plži,
kterým nastýlka poskytuje dobrý úkryt. Na podzim se proto
doporučuje mulč z užitkových záhonů odstranit, aby do něj
slimáci nenakladli vajíčka.
2.
Dalším problémem mohou být hlodavci (hryzci a hraboši),
kteří mulč občas využívají k přezimování.
3.
Na jaře brání mulč také prohřívání půdy a zpomaluje tak
počáteční růst rostlin. Silná vrstva může rovněž omezovat
pronikání vody k půdě. Obojí je však možné vyřešit odstraněním
nastýlky.
4.
Některé druhy mulče odebírají při svém rozkladu z půdy
živiny (ty se však později opět uvolní do půdy). Jiné
materiály mohou zase uvolňovat látky bránící růstu rostlin
(ořešákové listí) nebo dočasně snížit pH půdy (kůra).
5.
Mulč nedokáže zabránit růstu plevelů na 100 %, může
ovšem značně zkomplikovat likvidaci těch plevelných druhů,
které jím prorostly.
6.
Mulčování je náročné na materiál a zvláště u větších ploch
je jeho spotřeba obrovská.
Přírodní materiály
u
Sláma
– vytváří mulč s velkým obsahem uhlíku,
který při svém rozkladu dočasně odčerpává dusík
z půdy. Proto mulčujeme slámou vždy se zdrojem
dusíku, například s uleželým hnojem.
u
Seno
– lehký, vzdušný mulč, který je dobré
doplnit dalším materiálem, například kartonem.
Jen tak může bránit plevelům v růstu. Poměr
uhlíku k dusíku je u kvalitního sena 35:1,
u nekvalitního až 70:1, při němž se už doporučuje
dodatečný zdroj dusíku. Nevýhodou sena
je přítomnost nejrůznějších semen, proto je
vhodné jen na místa, která se nesnažíte udržet
v bezplevelném stavu.
u
Posečená tráva
– v čerstvém stavu jen v tenké
vrstvě, ve vyšší by začala zahnívat
u
Listí
– ideální pod stromy. Tvoří soudržnější
vrstvu a lépe brání prorůstání plevelů. Poměr uhlíku
k dusíku je v něm zhruba 50:1, v případě většího
množství listí se proto doplňuje o zdroj dusíku.
u
Kůra
– kompaktnost kůrové vrstvy záleží
na hrubosti či jemnosti jejího drcení. Poměr
obsaženého uhlíku k dusíku je v ní však 120:1,
což znamená, že její rozklad intenzivně odčerpává
dusík z půdy a může potlačit růst okolních rostlin.
u
Piliny
– tvoří spojitou vrstvu mulče a při
rozkladu intenzivně odčerpávají dusík z půdy.
Pozor, poměr C:N je u pilin 500:1! Při jejich použití
může dojít k silnému potlačení růstu rostlin pro
nedostatek dusíku. Bez dohnojování se využití
pilin jako mulče proto neobejde.
u
Štěpka
– nejhodnotnější je zelená štěpka
z menších větví štěpkovaných včetně listí.
Obsahuje více živin a má lepší poměr C:N. I tak
je ale při větším množství vhodné ji doplnit
dodatečným zdrojem dusíku. Uplatní se při
mulčování stromů.
u
Štěrk a kačírek
– tento anorganický mulč se
hodí především k nenáročným bylinám. Půdu sice
neobohacuje, akumuluje ale teplo. Zvlášť větší
kameny lze využít k úpravě mikroklimatu.
u
Karton
– tento materiál není samozřejmě
přírodní, u některých organických mulčů se ale
často využívá jako doplňková zábrana proti růstu
plevelů. Ačkoli se rychle rozloží, jeho použití může
být problematické. Vyrábí se totiž z potištěného
odpadního papíru a obsahu toxických barev se
při jeho použití nelze vyhnout. Je možné ho však
využít jen na přechodné období.
Zahradní praxe
Tenká vrstva slámy je vhodná k jahodníku nebo trvalkám
Štěpka i kůra
mohou na
záhonu vypadat
dekorativně,
oba mulče je ale
nutné doplnit
dodatečným
zdrojem dusíku