Basic HTML Version
UBÝVÁLÁSKY
Již v nejstarších dobách zahrazoval si člověk pozemek, obyčejně v blízkosti svého obydlí,
aby zde v bezpečí před škůdci pěstoval rostliny, které se mu zalíbily. Toto místo nazýval zahradou.
Bez květin
PŘIPRAVIL
MARTIN KLÍMA
|
FOTO
DREAMSTIME
31
Pokrok oddaluje
lidi od přírody a svádí je do měst
a osad, ale lásku ku přírodě jim vyrvati nedovede. Touha
člověk a po přírodě jde často tak daleko, že aspoň část
chce nazývati svou, a odtud ta láska k vlastní zahrádce.
V tom právě spočívá umravňující význam zahradnictví,
že ve své zahrádce pociťujeme radost z vlastní práce
a učíme se ctíti práci bližního – práci tělesnou, ozdravující
a šlechtící člověka.
Dějiny vypravují nám o krásných zahradách dávných věků,
ale též o dnešních zahradách na doškových střechách
Norvéžany i na mrakodrapech (domy mající až 28 poschodí)
Američanů. Z nedostatku místa v městech zakládají si
obyvatelé zahrádky i na střechách a Číňané dokonce na
vorech, na které nanesou zemi a pěstují v ní zeleninu
(plovoucí zahrádky).
Netoliko pro obyvatele měst, nýbrž i pro venkovana má
zahradnictví veliký význam. Ono jest klíčem k polnímu
hospodářství.
Zahradnictví jest škola, zahrada pracovna rolníkova,
protože v ní nejsnáze pozná účinek i význam různých
hnojiv a pochopí, co by mohla poskytovat půda při
racionálním obdělávání. Zahradnictví jest vrcholem
zemědělství, neboť v zahradě získáme na každém
záhonu několik sklizní do roka, a tak i malá zahrádka
uživí pracovitou rodinu. Proto v zemích zemědělsky
nejpokročilejších (Holandsko, Belgie) bere na sebe polní
hospodářství vždy více ráz čistě zahradnický.
Zdá se, že upadá na venkově záliba pěstovati květiny
v útulných zahrádkách před domy. Vanula z nich vůně
rout, levandulí, růží stolistých, balšámů, resed, brotanů,
pivoněk a jiných oblíbených květin. S ubýváním lásky ke
květinám ubývá i jemnocitnosti a ušlechtilosti mládeže.
František Švec: Zahradnictví (1924)
Zahradnický kalendář 2016 si můžete
objednat na www.zahradnickykalendar.cz.
TIP
Náš
BIO
magazín