Basic HTML Version
1
FOTO
DREAMSTIME
HLAVNĚ BEZ NÁMAHY
Ve své knihovně mám několik řad zahradnických
knih. Většina z těch starších je z pozůstalosti
zahradního architekta Josef Vaňka, jiné jsou sbírané po
antikvariátech a internetových aukcích. Co je na nich
tak zvláštního? Jsou z doby, kdy bylo zahradnictví u nás
skutečně pojmem, a napsali je odborníci svého řemesla –
zahradníci, šlechtitelé, profesoři zahradnických škol. Jsou
prostě tak nějak pravé, skutečné. A dá se jim věřit. Kdo si
dnes koupí knihu o zahradě, může si být téměř jistý, že
půjde o překlad z němčiny nebo angličtiny, v rámci úspor
samozřejmě bez odborné korektury.
Připadá mi, že ani zahradnictví už není tak skutečné, jako
bývalo před sto lety. Kdo by se chtěl pěstovat s letničkami
nebo sadbou zeleniny, když si je může koupit v každém
zahradnictví? A proč by se zahradníci piplali se semínky,
když na holandské burze stačí zmáčknout tlačítko?
Každý si chce usnadnit život, proč ne i zahradník nebo
majitel zahrady? A tak si raději koupíme keře v květináči,
než abychom si zkusili vypěstovat je z řízků, sekačky
postupně nahrazujeme zahradními traktory, protože
komu by se chtělo za sekačkou běhat, místo nůžek si
pořídíme elektrický plotostřih a než prosívat kompost, to
se ho raději vzdáme úplně. Tak trochu lenivíme a i to málo
pohybu, který si můžeme při péči o zahradu dopřát, se
snažíme co nejvíce omezit. Ze zahrady se stává nutné zlo,
přívažek k rodinnému domu. Dlužno říci, že podle toho
naše zahrady často vypadají.
A jak jste na tom vy? Je pro vás zahrada jen povinnost?
Nebo si dokážete rytí záhonů nebo hrabání listí užít?
Napište nám, jsme zvědaví!
MICHAL BABOR
| ŠÉFREDAKTOR
v obrazech
EDITORIAL