Basic HTML Version
15
N
Text
Martin Klíma
|
foto
PRO VOBIS a iVerde
Není to tak dávno, co byly okrasné trávy
v nemilosti zahradníků: teprve v šedesátých letech
se díky iniciativě německého šlechtitele trvalek
Karla Foerstera začaly pomalu vracet do zahrad.
A přitom jsou to jedny z nejvděčnějších a nejméně
náročných rostlin: jakmile je jednou vysadíme
na vhodné stanoviště, nepotřebují prakticky
žádnou péči kromě jarního řezu. Řada z nich se
navíc dokáže přizpůsobit kvalitě půdy i světelným
podmínkám, existují i druhy, které budou
spokojeně růst i na extrémních stanovištích, kde
jiné rostliny nerostou.
Dlouhá, sehnutá a obloukovitá stébla zajistí
optické provzdušnění květinové skupiny.
Do
slunečného trvalkového záhonu
se například hodí
u
ozdobnice čínská
(Miscanthus sinensis)
u
třtina ostrolistá (
Calamagrostis x acutifolia)
u
třtina chloupkatá
(Calamagrostis x brachytricha)
u
dochan psárkovitý
(Pennisetum alopecuroides)
Do polostínu a stínu
vybíráme trávy, které preferují
vlhčí půdy a jsou okrasné většinou svým listem,
květenství bývají nevýrazná. Často je najdeme i na
pasekách nebo okrajích lesa. Mezi nejoblíbenější
patří
u
ostřice lesní
(Carex sylvatica)
u
bika lesní
(Luzula sylvatica)
u
metlice trsnatá
(Deschampsia cespitosa)
Pokud máme na zahradě
plně osluněná, suchá
stanoviště nebo písčitou půdu
, můžeme je osázet
stepními nebo savanovými trávami. Hvězdami
na takových místech budou určitě kavyly,
například kavyl obrovský
(Stipa gigantea)
, který
v červnu vyhání až dvoumetrové květní stonky
zdobené na vrcholech klasy podobnými ovsu.
Snadno tak v trvalkové skupině převezme
dominantní roli. Kavyl vláskovitý
(Stipa capillata)
má sametově lesklé, až 20 cm dlouhé vláknité
Na podzim vyniknou
zlatavá stébla okrasných
trav především na pozadí
z jehličnanů