Basic HTML Version
67
TEXT
JANA NOVÁKOVÁ |
FOTO
JANA NOVÁKOVÁ
Když se po ránu procházím po naší malé
zahrádce, je to ten nejlepší start do nového
dne. Z trvalkových záhonů se nese vůně
květin, z ptačích budek se ozývá švitoření
ptáčat a z pařeniště na mě vykukují
šťavnaté saláty… Ještě před pěti lety to
ovšem bylo úplně jinak.
Túje, angličan a mulč z textilie
V roce 2006 jsme se s manželem pustili
do tvorby zahrady na holém pozemku
s novostavbou o výměře 625 m
2
. Pro
inspiraci jsem prolistovala mnoho
zahradnických časopisů a knih a hned
bylo jasno. Velkou část zahrady bude tvořit
„dokonalý“ anglický trávník, živý plot z tújí,
několik záhonů s jehličnany a trvalkami, ty
zamulčujeme textilií a kůrou. Za takovouto
zahradu se rozhodně nebudeme muset
stydět. A tak se také stalo. Jenže – v horkých
letních dnech začal trávník vysychat
a nepříjemně žloutnout, mezi trávou objevili
první vetřelci – pampelišky, sedmikrásky,
jestřábníky. Na nic jsme nečekali a vrhli
se do studování zahradnické literatury.
V ní jsme se dočetli, že trávník je třeba
pravidelně sekat, zalévat, hnojit a ošetřovat
selektivními herbicidy. Dali jsme se tedy do
práce. Zalévali, hnojili, ošetřovali a vetřelci
z trávníku postupně zmizeli, pažit se
znovu zazelenal, ale ejhle, krásné záhony
mulčované kůrou zarostly plevelem. Popadla
jsem tedy motyčku a bojovala s dalším
nepřítelem – plevelem v záhonech. A takto
se rozjel každodenní kolotoč kolem zahrady.
Posekat trávu, zalít, přihnojit, postříkat,
odstranit mech, posekat, zalít, posekat, zalít,
vyplet záhony… Zahrada byla sice krásně
upravená, od sousedů zněla jen chvála, ale
mě ta nekonečná rutina začala vadit. Místo
toho, abych si sedla pod strom a pozorovala
milované ptáčky a motýly, jsem pobíhala po
zahradě s nůžkami a bezhlavě zastřihovala
každý lístek, který vybočoval z šablony
„dokonalé zahrady“.
O změně rozhodla náhoda
Po třech letech se mi náhodou do rukou
dostaly dvě knihy o přírodních zahradách
a ekozahradách. Ač jsem zpočátku vůbec
netušila, oč se jedná, po několika dnech mi
bylo jasné, že něco zřejmě děláme špatně.
Vždyť se po zahradě honíme s postřikovačem
v ruce a nelítostně likvidujeme rostliny,
které nám nikdy předtím nevadily. A to jen
kvůli tomu, aby si sousedé nemysleli, že se
neumíme řádně postarat o zahradu. Každý
týden startujeme motor sekačky a namísto
výtečných malin, jahod a rybízu pěstujeme
okrasné jehličnany.
Došlo mi, že se náš způsob zahradničení
musí změnit. Nashromáždili jsme velké
množství kartonů a slámy, nakoupili
jabloně, ryngle, rybízy, angrešty, maliny
a pustili se s nadšením do práce. Túje jsme
odstranili a místo nich vysadili listnaté keře.
Uprostřed zahrady jsme (místo trávníku)
vytvořili velký záhon osázený stromky
a keři a zamulčovali ho kartony a slámou.
Kolemjdoucí se zastavovali a zvědavě se
Zahrada v roce 2010 – velkou část trávníku jsme
zamulčovali slámou a osázeli ovocnými stromky, keři
a trvalkami. Živý plot z tůjí jsme nahradili listnatými keři
Jaro 2011 – keře se probouzejí
ze zimního odpočinku, listy
trvalek jsou dosud ukryté v zemi
Majitelka zahrady