Basic HTML Version
Text
Martin Klíma,
foto
Fiskars, Neudorff
a Dreamstime
M
oderní doba tomu tak chce,
že zejména v nově vznikajících
příměstských satelitech jen
zřídkakdy objevíte vzrostlejší strom nebo větší
skupinu keřů. Důvod je prostý: nikomu se
nechce hrabat listí, které se každý rok na
podzim snáší k zemi. Je to prý moc práce,
dělá to nepořádek na zahradě, zanáší to okapy,
zabírá místo v popelnici… Ale také zajišťuje
lepší klima, je základem humusu, přispívá
k životu v půdě, rozkládá se na kompost
a v neposlední řadě vnáší barvy do zahrady.
Nechť si každý vybere, která skupina
argumentů je pro něj přijatelnější. Pokud
zvolíte v pořadí druhý výčet, děláte dobře!
Za určitých okolností může spadané listí
zůstat ležet na zemi. Zejména pod živými
ploty a keři, odkud jej vítr nerozfoukává a kde
se v průběhu podzimu a zimy samovolně
rozloží na humus. Tvoří při tom půdní
pokryv (mulč), který jednak brání vysoušení
půdy a v zimě chrání půdu před promrzáním,
jednak je domovem celé řady drobných
organismů, které jsou důležité pro
půdní život. Postupným
tlením vzniká humus,
který je zdrojem
živin pro rostliny.
UŽ JSME SI NA TO SKORO ZVYKLI:
JAKMILE POTŘEBUJEME VYSADIT NA
JAŘE KVĚTINY DO TRUHLÍKŮ NEBO
PŘIHNOJIT ZELENINOVÉ ZÁHONY,
ZAMÍŘÍME DO ZAHRADNICKÉHO
CENTRA A NAKUPUJEME SUBSTRÁTY,
HNOJIVA, KOMPOSTY, ŽIVINY.
NEVÁHÁME PŘI TOM UTRATIT
SPOUSTU PENĚZ, PRO KTERÉ BYCHOM
URČITĚ NAŠLI VYUŽITÍ JINDE.
A PŘITOM ZDROJ ŽIVIN PRO NAŠE
ROSTLINY NÁM LEŽÍ PRÁVĚ TEĎ
U NOHOU – JE TO OBYČEJNÉ LISTÍ!
39
ZAHRADA
V OBRAZECH
|