Basic HTML Version
vyhledává úkryt, poskytuje se mu uměle – ve
formě plstěných pásků, které se na podzim
připevňují na větve. A v zimě, když mrzne,
jen praští, se pásky odstraní i se
zazimovanými roztoči a jsou tak k dispozici
zájemcům. Před několika lety jsem se stala
jedním z mnohých zájemců a dávku 50
plstěných pásků jsem si objednala. Měla jsem
štěstí, dostalo se na mě a balíček dorazil
koncem ledna. Aby se roztoči nevzbudili ze
zimního spánku, nechala jsem balíček venku
a za několik dnů jsem pásky připevnila na
vlastní stromy. Je to jednoduché – tři pásky
na každý strom se připevní sešívačkou.
Jakmile se zvýší venkovní teplota, samičky
pásy opouštějí a rozlézají se po stromech.
Jejich význam spočívá v likvidaci škodlivých
roztočů, kterými se živí.
Vysazení
Typhlodroma pyri
se provádí pouze
jednorázově, neboť v našich podmínkách
úspěšně přezimuje a po dostatečném
namnožení je naším cenným pomocníkem
v boji proti škůdcům. Nesporný je i význam
z hlediska ekologického pěstování, protože
odpadá aplikace chemických přípravků.
A co vlastně dravý roztoč požírá a jak nám
pomáhá redukovat počet postřiků?
Především svilušky, které při přemnožení
vysávají listy, mladé letorosty i pupeny. Ty
během krátké doby žloutnou a sesychají.
Svilušky jsou malé, dobře viditelné pouze
pod lupou, ale při bližším průzkumu
odhalíme drobné pavučinky, ve kterých se
pohybují a množí.
Typhlodromus
také redukuje
počty škodlivých hálčivců a vlnovníků, které
dobře znají pěstitelé ořešáků, na nichž
způsobují plstnatost listů. Pěstitelé vinné révy
si po vysazení dravého roztoče také
oddechnou – vždyť právě svilušky, hálčivci
i vlnovníci dokážou na révě nadělat nemalé
škody. Dokonce i na rybízech se roztoč
uplatní – funguje proti vlnovníku
rybízovému.
A jak vlastně tento pomocník vypadá?
Typhlodromus
je asi 0,6 mm velký roztoč
mléčné bílé barvy. Pro člověka, teplokrevné
živočichy a včely je naprosto neškodný. Má
obdivuhodnou bioregulační kapacitu – jedna
samice vysaje za jeden den asi osm dospělců
svilušky nebo až 320 hálčivců. Během svého
života tak zlikviduje jedna samice dravého
roztoče asi 450 dospělých svilušek a zhruba
18 000 hálčivců! Na jednom keři révy vinné
je během jedné vegetace populace dravého
roztoče teoreticky schopna zlikvidovat více
jak milion svilušek a více než 40 milionů
hálčivců. Přitom je to způsob ochrany
naprosto ekologický, který nezatěžuje životní
prostředí a neustále pracuje bez jakéhokoliv
zásahu člověka. Jeden plstěný pás obsahuje
zhruba 20 přezimujících samic, proto je
nutné tyto pásy uchovávat v teplotě do +5
o
C
a s umístěním na stromy neotálet. Výsadba
roztoče
Typhlodromus pyri
se provádí pouze
jednou po dobu existence sadu nebo vinice.
Pokud by došlo k úplnému vyhubení škůdců,
dokáže dravý roztoč dlouhodobě hladovět
nebo žít z pylu či spor fytopatogenních hub;
obava, že populace vyhyne, je tedy zbytečná.
A to určitě nebude vše, ale to ať si vyzkouší
každý sám. Vysazením dravého roztoče
odpadá celá řada postřiků, a pokud už nějaké
chcete udělat, pak zvolte pouze ty
doporučené, které dravému roztoči neublíží.
A jak jsme si tak s kamarádkou povídaly, a já
jí tohle všechno vypověděla a dala jí ochutnat
jablka z vlastní sklizně, stalo se to, co se dalo
čekat. Pro letošní leden pro ni objednávám
balíček 50 pásků s dravým roztočem. Bude
vysazen v zahrádce v Bavorsku a doufám, že
se mu tam bude dařit a bude mé kamarádce
i její rodině dobrým neviditelným
pomocníkem.
n
51
ZAHRADA
V OBRAZECH
|
Připevňování pásku s násadou roztoče
Plstěné pásy
Typhlodromus pyri