Basic HTML Version
Text
Petra Švepešová,
foto
Dreamstime
K
rtek i hryzec si za svoje
působiště volí v naprosté
většině zahrady v bezprostřední
blízkosti míst jejich přirozeného výskytu, tedy
louky a pole s kyprou, plodnou půdou.
Každý krtek si zabírá teritorium o rozloze asi
sta metrů čtverečních, v němž kromě doby
páření nestrpí žádnou konkurenci. Pokud se
krtci přemnoží, začnou si hledat nová
útočiště. V červnu a červenci se nová
generace stěhuje do neobsazených revírů
a snadno tak zabrousí i do zahrady.
Na rozdíl od hrabošů krtci způsobují škody
v zahradě spíše bezděčně: neživí se totiž
rostlinnou potravou, takže rostliny poškodí
pouze při budování jejich chodbiček
poškozením kořenů. To hryzec je jiný kádr –
nemiluje jen kořeny, ale rád si pochutná i na
cibulích a hlízách okrasných rostlin, mrkvi,
pórku, celeru či bramborách. Škody na
61
ZAHRADA
V OBRAZECH
|
dřevinách se projeví často až příští rok, kdy
keř či strom z nějakého důvodu neobrazí.
Stačí zahýbat kmenem a zjistíme, že stromek
vůbec nedrží v zemi. Nemá čím – místo
kořenového systému má v podzemí jen tupý,
okousaný pahýl připomínající svým tvarem
řepu. Šťavnaté kořeny ovocných, listnatých
i jehličnatých stromů vyhledávají hryzci
zejména v zimě, přednost dávají zejména na
podzim vysazeným dřevinám.
Na rozdíl od hryzce se krtek na zimní měsíce
připravuje už v létě. Do komůrek svých
ZAVALITÝ OBYVATEL NAŠÍ ZAHRADY, PYŠNÍCÍ SE
TMAVOU SAMETOVOU SRSTÍ, POTRÁPIL UŽ
MNOHÉ Z NÁS. KDYŽ SE UPROSTŘED
PĚSTĚNÉHO TRÁVNÍKU ZAČNOU OBJEVOVAT
ZNÁMÉ KUPIČKY PŮDY, NASTÁVÁ PANIKA –
MÁLOKTERÝ ZAHRADNÍ „ŠKŮDCE“ O SOBĚ DÁVÁ
VĚDĚT TAK ZŘETELNĚ JAKO KRTEK. ALE JE TO
SKUTEČNĚ KRTEK? USCHLÉ KEŘE A PODRYTÉ TRVALKY
ČASTO PŘIPISUJEME KRTKOVI NEPRÁVEM, MNOHEM VĚTŠÍ POHROMU PŘEDSTAVUJE HRYZEC.