Basic HTML Version
Vánoční růže
Kromě botanického názvu odvozeného od
slovanského slova čemer, tedy jed dostala čemeřice
i spoustu dalších pojmenování. Většina je odvozena
od doby jejího brzkého kvetení, kvůli kterému jí byla
přikládaná i kouzelná moc. Ve Francii se jí říká Rose
de Noël a v Británii Christmas Rose. V Německu má
hned několik pojmenování – Christrose,
Christblume, Winterrose, Schneerose a Nieswurz.
Posledně uvedené označení nemá s vánočními
svátky nic společného a je odvozeno od názvu
oddenku čemeřice, který po rozemletí na prášek
nutí ke kýchání. U nás čemeřice tolik
přezdívek nemá, občas se používá
pouze označení „zimní růže“.
Oživení lesních partií
zahrady
Čemeřici můžeme sázet do přírodních částí zahrady jako podrost pod keře nebo pod
světlé koruny stromů. Hodí se i do trvalkových záhonů a lesních částí zahrad, kde ji
můžeme doplnit lesními sasankami. Vhodné pozadí pro ni vytvoříme výsadbou sytě
zelených keřů, bergenií nebo svídy bílé a svídy
obecné. Jemné květy čemeřice na tmavší kulise
výrazně červeně zbarvených mladých větví svídy
zajímavě vyniknou. V zahradní kompozici ji můžeme
kombinovat i s krokusy, drobnými narcisy nebo
s růžovo-modrými květy plicníků, jejichž listy jsou
zajímavé i po odkvětu. Většinou však nevykvétá
prvním rokem, květy můžeme očekávat až za dva
nebo tři roky. Rostlina si totiž musí na své nové
stanoviště nejprve přivyknout.
Křehká
čemeřice je
nebezpečná
Na první pohled vypadají čemeřice jako
křehké květiny, avšak zdání klame. Mnohdy
ani nevíme, jakou sílu čemeřice má.
Čemeřice černá (
Helleborus niger
) je celá
jedovatá, a to především její oddenek.
Obsahuje srdeční glykosidy, které jsou velmi
nebezpečné pro děti nebo pro osoby se
srdeční nedostatečností. Už při kontaktu
rostliny s pokožkou vyvolává alergickou
reakci, kdy kůže
zčervená
a v ojedinělých
případech se
začnou objevovat
i puchýře.
Nejenom výše
zmíněná čemeřice
způsobuje vážné
otravy, stejně se
chová
i čemeřice
zelená
(
Helleborus
viridis
)
a nachová
(
Helleborus
purpurascens
).
Když síla zimy postupně slábne, růst čemeřic
se znatelně zrychlí. Jsou to odvážné
dlouholeté trvalky, které dorůstají až do výšky
30 centimetrů. Po odkvětu vytvářejí nové
jednoduché přízemní sytě zelené, většinou
stálezelené listy, které si udrží v průběhu celé
zimy a zdobí tak zahradu celoročně i mimo
doby květu.
Cestu do našich zahrad si čemeřice našla
pravděpodobně z hor jižní a východní
Evropy, kde tvořila podrost listnatých lesů
mnohdy až ve výšce 2000 metrů nad mořem.
Čemeřice se často objevovala i v mírně
stinných a chráněných místech v mlází
a v údolích. Dobře se jí daří v propustné
půdě v polostínu, ale i na osluněných
stanovištích.
n
24
|
ZAHRADA
V OBRAZECH