Basic HTML Version
J
AK POSTAVIT VYSOKÝ ZÁHON
Nebudeme sice stavět dům, ale i tady je
potřeba mít nějaký plán práce:
l
naměříme a vytyčíme požadovaný tvar
záhonu, délka je libovolná podle možností
a přání, šířka taková, abychom lehce dosáhli
i doprostřed, zpravidla 1,5 m
l
svrchní úrodnou vrstvu půdy (podle místa
to bývá většinou 15-20 cm) odstraníme
a přemístíme si ji poblíž
l
vytvoříme za pomoci dřevěných kolíků
nebo kovových tyčí či trubek (vysokých jako
plánovaný záhon + alespoň 0,5 m navíc
do země) zatlučených v rozích „ohrádku“
z fošen nebo kulatiny. Kulatinu můžeme
připevnit na starší prkna, aby zemina
nepropadávala. Jednu, většinou užší, stranu
necháme zatím volnou. Výška záhonu je
závislá na množství materiálů, které máme
k dispozici, a hlavně na tom, jak nám to bude
vyhovovat.
l
dospod navezeme hrubší biologický
„odpad“ ze zahrady – větve, uschlé
nadzemní části rostlin, dřevní štěpku atd..
Zužitkujeme tedy vše, co bychom jinak
spálili.
l
následuje hnůj (třeba i čerstvý), kuchyňský
odpad ze zeleniny a ovoce, nerozložený
kompost, sláma, seno, posekaná tráva, hrubší
zbytky z kompostu apod. Pokud máme těchto
materiálů větší množství, je lepší střídat sušší
a vlhčí vrstvy.
l
průběžně sešlapáváme
l
ke konci uzavřeme i volnou stranu
l
jako poslední přijde nahoru původní
zemina, ideální je promíchat ji s dobře
rozleželým, několikaletým hnojem či
kompostem.
l
vždy děláme navrchu vyšší „čepici“,
protože se vše bude značně slehávat
Místo kulatiny tvořící obvod záhonu můžeme
použít samozřejmě i jiný materiál – hraněné
dřevo (například ze starého krovu), staré
cihly, kameny, šlapáky, silnější proutí apod.
S
ČÍM TAKÉ MUSÍME POČÍTAT
I když pěstování ve vyšších „patrech“ nad
zemí je bezesporu méně pracné a rostlinám
se zde také lépe daří, musíme vzít v úvahu
větší vklad práce i peněz při jeho zakládání
v porovnání se zaběhnutým pěstováním na
políčku. Je proto lepší buď vyvýšené záhony
podle svých sil a možností budovat postupně,
anebo pozvat zdatné kamarády a pak večer
odpočívat s pečínkou u ohně nebo grilu.
S ohledem na typ půdy a místní podmínky
může mít zeleň větší požadavky na vláhu,
takže je někdy třeba více zalévat.
Občas bývá doporučováno vložit zcela
dospod králíkářské pletivo s drobnými oky,
aby se tu neusídlili hlodavci. Stát se to může,
43
ZAHRADA
V OBRAZECH
|
substrát 10 cm
kompost 20 cm
zahradní zem 30 cm
hrubý organický materiál 30 cm
ale většinou to nebývá nijak dramatické, spíše
záleží na tom, zda v daném místě jsou myši,
hraboši a další potenciální návštěvníci
přemnoženi, či zda u každé díry čeká
hladová kočka.
Pokud je v záhonu větší podíl hnoje nebo jiné
hodně dusíkaté složky, první rok na něm
pěstujeme jen zeleninu, které to vyhovuje
(celer, papriky, okurky, dýně, …). V dalších
letech můžeme přidat již i plodiny méně
náročné (mrkev, petržel, saláty, ředkvičky, …),
využíváme zde samozřejmě výhod smíšené
kultury. Vhodnou dobou na takovou změnu
na zahradě je podzim či jaro, takže budete
mít dost času o tom v pohodlném křesle,
s voňavým horkým čajem, popřemýšlet
a třeba v dalším roce už budete získávat
vlastní zkušenosti.
n