Basic HTML Version
67
ZAHRADA
V OBRAZECH
|
přírodě: zatímco v blízkosti domu je jejich design i struktura for-
mální, vzdálenější prostory mají spíše přírodní charakter, až místy
přecházejí přímo do volné přírody.
Až do roku 1914, kdy Johnston odchází bojovat do první světové
války, budoval svou zahradu bez jakéhokoliv plánu nebo cizí po-
moci. Po válce se situace trochu mění – zahrada, čtyři roky neope-
čovávaná, dostává prvního profesionálního zahradníka, na konci
dvacátých let už bylo zahradníků tucet. Supervizorem a nositelem
myšlenek však stále zůstává Johnston, který se v této době zabývá
dílem trvalkářky Gertrudy Jekyll a pod jejím vlivem vytváří jedno-
barevné trvalkové záhony.
Dodnes zahrada nezapře vlivy Johnstonovy cestovatelské vášně.
Navštívil jihoafrické pohoří Dracensburg, čínskou Himálaj, velmi
často pobýval ve Francii a Itálii a z každé své cesty si přivezl alespoň
pár rostlin, které se pak pokoušel pěstovat v Hidcote.
Ve třicátých letech je Hidcote Manor Garden na vrcholu své slávy.
Časopis Country Life zveřejnil v roce 1930 dva bohatě ilustrované
články o zahradě, o tři roky později se vysílá reportáž v rozhlase,
zahrada se kvůli velkému zájmu otevírá veřejnosti.
V roce 1948, ve svých 77 letech, odchází Johnston do důchodu a do-
chází k názoru, že zahrada Hidcote by měla být zajištěna i do bu-
doucnosti. Věnuje ji proto dobrovolnické organizaci National Trust,
která pečuje o přírodní a kulturní památky v Anglii. Hidcote Manor
byl první zahradou v její péči a impulzem pro myšlenku pečovat
podobným způsobem i o další význačné zahrady. Na začátku
21. století se začalo s velkou rekonstrukcí zahrady, jejíž hlavní myš-
lenkou bylo vrátit ji do původního stavu, jak vypadala za péče
Lawrence Johnstona – nejen strukturou a trasováním, ale i použi-
tými rostlinami. Desetiletá restaurační fáze čtyřhektarové zahrady
byla ukončena v roce 2011.
n