Basic HTML Version
T
rápí vás deprese z nadcházejících
pošmourných dnů? Trpíte návaly
smutku, bolí vás klouby nebo
míváte často nemoci z nachlazení? Možná by
vám mohla pomoci aromaterapie – neinvazivní
metoda pro podporu léčby využívající éterické
oleje získávané z nejrůznějších rostlin.
Člověk je schopen rozeznat deset tisíc pachů.
Pomáhá mu v tom asi třicet milionů
čichových buněk, které mají přes nervové
dráhy přístup přímo k mozku. Každá čichová
buňka obsahuje pět až osm vláken, na nichž
se mohou usazovat molekuly vůně. Různé
formy receptorů jsou schopny rozpoznat
rozdílné primární pachy: například kafrový,
morušový, květinový či mátový.
Vnímání pachů velmi úzce souvisí s našimi
pocity. Určitá vůně může ve zlomku vteřiny
vyvolat určité emoce. Tak rychle to nedokáže
žádný jiný smyslový vjem.
Využití pachů a vůní v alternativní medicíně
není ničím novým. Práce s éterickými oleji
má dlouho tradici. Číňané používali už 7000
let před Kristem těkavé aromatické látky ke
konzervování vína. Stejně starý je postup při
získávání takzvaného květového oleje – květy
se namáčejí do oleje, do něhož uvolní své
těkavé látky a navážou je na olej. Éterické
oleje byly také důležitou součástí egyptských
náboženských a duchovních ceremoniálů,
k udržení hygieny a jako prevence proti
epidemiím sloužily vonné kužely pálené
denně v pouličních strouhách. O Kleopatře
se říká, že muže si podmaňovala nikoliv svou
krásou, nýbrž díky svým vědomostem
o používání těkavých olejů. Plachty své lodi
prý nechala napustit čistým růžovým olejem,
aby dala Římanům z dálky prostřednictvím
vůně vědět, že přijíždí.
Éterické oleje lze používat různými způsoby.
Nejznámější je odpařování v aromalampě –
olej se nakape do nádobky s vodou, která se
zahřívá, čímž se voda i s olejem odpařují.
Aromalampa se dobře hodí na probuzení
emocí, nálad, kreativity a životní radosti.
Jemně rozptýlená vůně čistí a ionizuje
vzduch, ničí bakterie a viry, takže se používá
při léčení nemocí horních cest dýchacích.
Podobně jako inhalace, kdy se olej nakape do
misky s horkou vodou a unikající páry se
vdechují nosem. Inhalace mírní otoky
sliznice nosu a ústní dutiny a podporuje
jejich zotavení, pomáhá při „zastydlé“ rýmě.
Často se aromatické oleje používají také při
masážích, kdy se přidávají do základního
mandlového, jojobového nebo lískového
oleje, pár kapek zpříjemní koupel, netradiční
je vtírání do reflexních zón nebo do
akupunkturních bodů. Taková aplikace už
ale předpokládá hlubší znalosti aromatologie
a neměla by být předmětem neuvážených
experimentů.
Levandulový, citronový či růžový éterický
olej zná asi každý, ale věděli jste, že
aromatické oleje lze získat i z estragonu,
kopřivy, kozlíku, mrkve,
petržele či zázvoru? Že
noční můry pomůže
odstranit
inhalace
heřmánku, na psychické bolesti břicha u dětí
funguje kurkumový olej nebo že stres ze
zkoušek dokáže zmírnit andělika? Kdo trpí
na studené nohy, může si vtírat do kůže olej
z muškátu, popraskané ruce zhojí šalvějový
olej, do sauny se hodí cypřiš nebo limetka…
Napříč všemi kulturami najdeme důkazy
o tom, že libé vůně člověka uchvacují
a propojují jej s jeho vlastními
emocionálními, duchovními a tělesnými
procesy. V tomto ohledu má v aromatologii
své kořeny každá kultura – ať už jde o jev
podle dnešních měřítek vědecky
prozkoumaný, nebo založený spíše na
intuitivních zkušenostech.
n
45
ZAHRADA
V OBRAZECH
|
Ukázka z knihy
Rostliny pro
aromaterapii
,
kterou vydala
Grada Publishing
letos v létě. Přináší
více než 300
receptů a představuje
90 vonných rostlin a jejich využití při
aromaterapii.