Věděli jste, že...

Luštěniny jsou výrobny dusíku?

Luštěniny se pěstují nejen jako zdravá zelenina, ale i kvůli obohacení půdy dusíkem. Pomocí hlízkových bakterií, které žijí na kořenech, totiž luštěniny zásobují dusíkem půdu. Tyto bakterie dokážou poutat vzdušný dusík a ten pak zprostředkovávat kořenům rostlin jako snadno přijatelné sloučeniny dusíku. Bakterie žijí v kulovitých útvarech (hlízkách) na kořenech rostlin. Tyto hlízky najdeme především u rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Bakterie žijí s rostlinami v symbiotickém, na obě strany prospěšném vztahu. Bakterie rostlinám zprostředkovávají dusík a rostliny na oplátku dodávají přeměněné organické asimiláty, především cukry.

 

Významné obohacování půdy

Bobovité rostliny ale nespotřebovávají všechen dusík. Mnoho se ho dostává i ke kořenům dalších rostlin a navíc se ho dostatek ukládá v půdě pro rostliny budoucí. Luštěniny tak půdu významně zúrodňují. Mezi známé bobovité rostliny patří např. vlčí bob (Lupinus pollyphylus), hrachor (Lathyrus sp.), vojtěška (Medicago sp.), jetel (Trifolium sp), vikev (Viccia sp.), z luštěnin je to především hrách (Pisum sp) či fazol (Phaseolus sp). Mezi luštěninami existuje vzájemný kokurenční až nepřátelský vztah. Při výsevu mezi rostlinami proto dodržujeme patřičnou vzdálenost (nevyséváme vedle sebe) a zároveň je střídáme s jinými rostlinami. Každý rok navíc vybíráme pro výsev luštěnin jiné místo.