Rozmnožování pelargonií

Také pro řízkování oblíbených pelargonií nastává v únoru pravý čas. Pokud jsme rostliny přezimovali na světlém a teplejším místě, většinou je třeba je v tuto dobu seříznout. Pro množení jsou vhodné vrcholové výhony dlouhé asi 10 cm. Odřízneme je těsně nad listovým pupenem a ponecháme jen několik listů. Zapichujeme do substrátu pro množení nebo do směsi kompostu s pískem (1:1). Vhodnější než přímá zálivka po vysazení je postavit květináče do misky s vodou, dokud zcela nenasáknou.

Koňský hnůj: Biologické vytápění zdarma

V pařeništi nebo skleníku můžeme už začátkem měsíce začít s přípravou půdy pro novou sezonu. Odstraníme svrchní vrstvu do hloubky asi 50 cm, navezeme asi 30 cm vrstvu čerstvého koňského hnoje a zakryjeme 20 cm zetlelého kompostu. Rozkladným procesem hnoje vzniká intenzivní teplo, které bude vyhřívat časné výsevy. Podobnou funkci jako hnůj splní i směs listí a rohoviny, je ale třeba počítat s několikatýdenním předstihem, protože rozklad trvá mnohem déle.

Aby pokojové rostliny netrpěly nedostatkem světla

Dostatečný přísun světla potřebuje ke správnému růstu většina rostlin. Nároky na světelné podmínky jsou úzce spojeny s teplotou - čím vyšší je teplota, tím více světla rostlina potřebuje.  Problém nastává v zimním období, kdy je teplota dlouhodobě vyšší, ale intenzita světla se snižuje. Nedostatek přirozeného světla není pro pokojové rostliny příznivý.

Trávník v zimě: vstup zakázán!

Komu leží na srdci bezvadný trávník, neměl by na něj v zimě vůbec vstupovat. Zmrzlá travní stébla se při zátěži lámou, žloutnou a na jaře vznikají nepěkné skvrny. Trávník není chráněn ani pod silnou vrstvou sněhu, protože pod vrstvou ztuženou sešlapáváním trpí trávy nedostatkem vzduchu a vznikají tak ideální podmínky pro šíření plísňových chorob. Šedivé skvrny, které se objevují po roztátí sněhu, sice časem zarostou, ale na vzhledu trávníku rozhodně nepřidají.

Se solí opatrně

Posypová sůl vadí většině rostlin, škody se však projevují až na jaře nebo v létě zasycháním výhonů nebo odumřením celé rostliny. Zasolením půdy trpí také půdní organismy, nemluvě o splavování soli do spodních vod. Vhodnou náhradou nejen na zahradě jsou inertní posypové materiály, například písek, drobný štěrk nebo drť, které sice nezabrání tvorbě ledu, ale zdrsňují jeho povrch a především šetří půdu. Pokud sníh roztaje, můžeme ze zpevněných ploch posyp zamést a použít znovu.

Jak na pařezy

Čas od času je třeba porazit přestárlý nebo nemocný strom. Zůstane po něm pařez, který nám nemusí, ale může vadit. Ve druhém případě může nastoupit krumpáč a rýč a několik hodin namáhavé práce. Kdo nemá pařezovou frézu a nechce používat přípravek Pařezník, může si pomoci jednoduchým trikem. Do pařezu vyvrtáme co největší otvory ze všech stran a naplníme je polozralým kompostem.

 

Aby ovoce neztratilo svou vůni

Při pravidelných kontrolách uskladněného ovoce bychom kromě kontroly plodů měli věnovat pozornost i ostatním věcem, které máme ve skladovacích prostorech uložené. Ovoce je totiž velmi náchylné k přejímání pachů z okolí. Máme-li ve skladovacích místnostech plíseň nebo uskladněný benzín a petrolej, plody jejich pachy snadno pohltí. Ani brambory nejsou vhodným společníkem pro sklizené ovoce.

Tak trochu jiný vánoční stromek

Nechce se vám utrácet za vánoční stromek nebo se ve vás probudilo ekologické cítění? Zkuste popustit uzdu své fantazii a vytvořit si netradiční vánoční stromek. Potřebovat budete jen pár prken natřených bílou transparentní barvou, hřebíky, tmavě zelenou pletací vlnu, pár výhonů břečťanu a drobné vánoční ozdoby. Na prkna zpevněná k sobě pomocí zadní lišty natlučte hřebíky ve tvaru stromku a libovolně mezi ně napněte vlnu.

Vánoční stromek v květináči

Ačkoliv živé vánoční stromky pěstované v květináči bývají mnohem menší než řezané, zdobíme si jimi vánoční interiéry stále častěji. Možná proto, že jsou přirozenější, možná jej chceme využít několik let po sobě. V hobbymarketech se můžete setkat s důmyslným trikem: nabízejí tu sice stromky vysazené v květináčích, které byly ale krátce před Vánoci teprve vyjmuty z půdy a vysazeny do květináčů. Takové stromky jen těžko přežijí šok z přenesení do interiéru.

Jak uskladnit vlašské ořechy

Špatně uskladněné vlašské ořechy snadno podléhají zkáze: žluknou nebo plesnivějí. Plíseň je poměrně nebezpečná, protože přežívá i vysoké teploty při pečení. Jak tedy správně skladovat ořechy, aby vydržely chutné a zdravé až do příštího podzimu? Po sklizni by měly především několik dnů schnout na přímém slunci, teprve pak je uložíme na tmavé, chladné a suché místo. Aby nepadly za oběť myším, můžeme je naplnit do jutových pytlů a zavěsit například na trámy na půdě.