Jak se co dělá

Zvýšený záhon ušetří záda

Letošní duben je stále ještě ideálním obdobím pro založení zvýšeného záhonu. Do jeho základu budeme potřebovat hrubý organický materiál – drobné větve ze zimního řezu, zbytky spadaného listí, odumřelé části trvalek, hrubé zbytky z prosátého kompostu a podobně. Stěny zvýšeného záhonu můžeme vybudovat z prken, tyčoviny, starých trámů či kamene, výška by neměla přesáhnout 90 cm a šířka 120 cm pro snadnou dostupnost i středu záhonu.

Výhodou pěstování zeleniny na zvýšeném záhonu je pohodlnější péče (není třeba se ohýbat) a ochrana před pozdními přízemním mrazíky.

Záhon na kopci

Podobně jako zvýšený záhon funguje i záhon na kopci vytvořeném z organického materiálu. Kromě všech ostatních výhod, jako je rychlejší prohřívání půdy, snadnější údržba a ochrana před přízemními mrazíky, má takový záhon ještě jednu přednost – obejdeme se bez obvodového pláště. Kopcovitý záhon založíme na slunném místě tak, že nejprve vyhloubíme jámu na hloubku rýče, kterou vyplníme hrubým mulčem (drcené větve). Pokud máme na zahradě problém s hlodavci, překryjeme tuto vrstvu králičím pletivem. Další vrstvy ukládáme tak, aby vznikal kopcovitý průřez, a důkladně zhutníme (ušlapeme). Vrchol bude naopak plochý, aby dešťová voda nestékala a držela se v záhonu. Pokud máme kapkovou závlahu, můžeme ji položit i sem. Na kopcovitém záhonu se bude dařit zejména teplomilné zelenině – rajčatům, paprikám, melounům či okurkám.