Jak se co dělá

Tipy pozdního léta

Začátkem září můžeme na prázdné zeleninové záhony vysít svazenku nebo řepku, rostliny pro tak zvané zelené hnojení. Svými kořeny zlepšují strukturu půdy a brání její erozi. Po prvním mrazíku nebo nejpozději koncem února následujícího roku se rostliny zaryjí do půdy a poslouží jako potrava pro půdní mikroorganismy.

Rebarbora nesnáší přesazování

Reveň rebarbra je jedním z druhů rostlin, kterým vyhovuje nerušený růst na jednom stanovišti po dobu několika let. Pokud jí na podzim zásobíme dávkou kompostu a mulče z listí nebo slámy, poroste spokojeně a bude vytvářet velké množství listů. Jakmile však začnou rašit pouze tenké stonky, je třeba trs zmladit. Časně na podzim, když odumřou všechny listy, odrýpneme rýčem okraj trsu a znovu jej vysadíme, nejlépe na jiné místo.

 

Podzimní výsev petržele

Dokud je půda prohřátá a panuje teplé počasí, můžeme vysévat listovou petržel. Semena klíčí rychleji a rostliny se vyvíjejí lépe než při jarním výsevu, kdy je počasí nerovnoměrné a teploty nízké. Petržel pak potřebuje několik týdnů, než vyklíčí, a roste pak příliš bujně. Rostliny z podzimních výsevů navíc nevykvétají tak rychle a lze je proto déle sklízet.

 

Petržel si můžeme také před příchodem mrazů přenést do kuchyně. Část staršího trsu odrýpneme a necháme volně ležet na povrchu půdy, dokud nepřejde mrazem. Pak teprve zasadíme do květináče a přeneseme do interiéru.