Fauna na zahradě

Dlouhozobka svízelová – motýl, nebo kolibřík?

Vypadá jako kolibřík, patří ale mezi motýly a je svým způsobem výjimečná, protože je ve dne aktivním lišajem. Můra, která vzbuzuje naši pozornost, když se přiletí napít nektaru na balkonových květinách.

Proč si je pleteme?

Dlouhozobka má velmi dlouhý sosáček, který se podobá dlouhému zobáku kolibříků. Asi nejběžnějším druhem je dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum). Má černobílý zadeček, vypadající jako maličké ocasní peří. Hnědé nenápadně zbarvené tělo kontrastuje se zlatavými křídly, které za letu příliš nevidíme. Výrazná černobílá hlava nese pár tykadel. Oči zdůrazňuje černá maska a šedá „čepička" táhnoucí se až na svrchní část hrudi.

Létá jako kolibřík

Nejvíce dlouhozobka klame pozorovatele svým stylem letu. Vypadá přitom totiž zcela jako velmi malý kolibřík. Za letu stojí vlastně na místě a dlouhým sosákem pije květní nektar.

Narozena zde, migrující do teplejších krajin

Dlouhozobka se objevuje začátkem léta, v květnu a červnu ji můžeme spatřit mnoha zahradních i lučních rostlinách. Vyhledává především hadinec (Echium), mydlice (Saponaria), chrpy (Centaurea), hvozdíky (Dianthus), kakost (Geranium), a jiné.

Samička klade žlutozelená vajíčka, nejčastěji na svízel, jinak také mařinka vonná (Galllium odoratum), na kterém si housenky tohoto motýla pochutnávají.

Dlouhozobky migrují každý rok koncem léta do jižnějších teplejších poloh Evropy, aby se následujícího roku na jaře opět vrátily.