Fauna na zahradě

Jak přezimuje hmyz

Na první pohled se zdá, že teď na podzim z přírody postupně mizí hmyz. Stačí si ale v lese nahrabat trochu humusu do krabice a vzít ho na nějaký čas do tepla - a budeme se divit, kolik života se najednou v krabici objeví. Hmyz patří mezi živočichy studenokrevné, kteří nemají možnost regulovat tělesnou teplotu a musí se spokojit s podmínkami, připravené samotnou přírodou. S klesající teplotou tedy klesá i pohyblivost hmyzu, takže při teplotě kolem nuly se už většina hmyzu nehýbe a jen nepatrně udržuje život ze zásobního tělesného tuku. Řada druhů se také proti uhynutí zimou jistí tím, že v těle snižuje obsah vody. Například larva naší mouchy, která za normálních okolností obsahuje přibližně 80 % vody, před přezimováním sníží tento obsah na 65 % a teprve na jaře ho zase zvýší k běžnému stavu. Některé druhy slunéček se na zimu stěhují z nížin na vrcholy kopců a zde zalézají do skalních puklin na místech chráněných před sluncem. Brání se tak brzkému jarnímu probuzení, kdy by ještě neměla co jíst. A tak v chladných skalkách na kopcích vyčkají, až se v nížinách probudí plný život, a pak se tam teprve vrátí, aby si dopřála hostinu hlavně na obživlých mšicích.

 

 

Podle odolnosti vůči nízkým teplotám můžeme hmyz rozdělit zhruba na tři skupiny

Do první skupiny, která mráz nesnáší, patří např. včela, která sice neuhyne přímo chladem, ale snížením procesu trávení vyhladoví až k smrti. Druhou skupinu - největší - tvoří hmyz, který zahyne, když mu zamrznou vnitřní tkáně. A třetí skupina jsou nezmaři, jako je např. housenka obaleče jablečného, kterou ani třicetistupňový mráz nezahubí.

Zdroj informací: článek Ivo Budila v časopise Vesmír